|
|
Jde se do Bohemky!
Hasníková, Gabriella ; Svobodová, Šárka (oponent) ; Kubíková, Zuzana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zániku sklářského průmyslu na našem území; především pak na území kraje Vysočina. Jakým způsobem měla existence i zánik bývalých skláren v Antonínově Dole, v příměstské části obce Jihlava, dopad na obyvatele, zaměstnance a na krajinu, ve které se nachází. Práce se dotýká také fenoménu tzv. nemíst, která radikálním způsobem proměnila urbanismus města a jeho infrastrukturu, a přesto časem ztratila svoji původní funkci.
|
|
|
Počátky moderního sklářství v severozápadních Čechách a Glaverbel Czech a.s. jako exportér plochého skla do zemí EU
HRABÁKOVÁ, Veronika
Cílem mé bakalářské práce je vytvořit ucelený přehled počátku vzniku moderního sklářského průmyslu především v severozápadních Čechách a dále pak představit společnost Glaverbel Czech a.s. V bakalářské práci popíši úplný počátek vzniku sklářství, představím existující i již zaniklé sklárny v oblasti severozápadních Čech (především na Teplicku) a uvedu vybrané příklady zahraniční spolupráce v oblasti výroby plochého skla, např. s Francií, Belgií, Velkou Británií, Japonskem. Stěžejní částí práce bude představení společnosti Glaverbel Czech a.s., její historie a současnost, její vývoj, typy skel, vize do budoucnosti a zastoupení na trhu zemí Evropské unie, do kterých exportuje svoje produkty.
|
|
|
The History of the Glas Industry in Šumava-Region (19th / 20th century), the Analysis of Post-War Development and the Actual Phase
PIKSOVÁ, Lucie
Tématem předkládané diplomové práce je historie a současnost sklářství na Šumavě. Důraz je kladen na vývoj v 19. a 20. století a na aktuální stav. Práce je dělena do několika částí. Úvodní část je věnována šumavskému sklářství do počátku 20. století. V druhé části následuje analýza sklářských hutí ve 20. století a rozbor jednotlivých období. Ve třetí části je pozornost věnována současnosti a sklářům, kteří na Šumavě v dnešní době působí. Poslední část se zabývá budoucností šumavského skla. Pro lepší orientaci v použité terminologii navazuje na práci česko-německý slovník odborných pojmů a seznam německých místních názvů s českými ekvivalenty. Celou práci uzavírá obrazová příloha.
|
|
|
Hospodářská krize 1929-1934 a její dopad na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska
Bursová, Veronika ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
A B S T R A KT Diplomová práce analyzuje dopad hospodářské krize v letech 1929-1934 na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska. Jednu z hlavních příčin úpadku československého sklářského průmyslu v první polovině 30. let tvořilo jeho exportní zaměření. Nejen z hlediska výroby a rafinace skla, ale také vývozu představovaly významné lokality Jablonecko a Železnobrodsko, které byly z tohoto důvodu hospodářskou krizí velmi silně zasaženy. Zhoršující se hospodářské podmínky na počátku 30. let vyústily v zesílených státních zásazích v průmyslu. Státní intervence se rozmohla i ve sklářské výrobě, tedy v jedné z nejvíce postižených průmyslových oblastí. Regulativní funkci v průmyslu plnily především kartely. Několik kartelových dohod mezi sebou v průběhu hospodářské krize uzavřely i jablonecké a železnobrodské sklářské firmy. Pro vytvoření uceleného pohledu na jabloneckou a železnobrodskou sklářskou produkci podává diplomová práce přehled jednotlivých typů výroby a rafinace skla. V souvislosti s tím je zde také kladen důraz na sociální postavení sklářských dělníků a na jejich vztahy se zaměstnavateli, které v období hospodářské krize určovaly právní předpisy vydané po vzniku Československé republiky, ve 20. letech a první polovině 30. let. Následuje rozbor vlivu hospodářské krize na...
|
|
|
Jde se do Bohemky!
Hasníková, Gabriella ; Svobodová, Šárka (oponent) ; Kubíková, Zuzana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zániku sklářského průmyslu na našem území; především pak na území kraje Vysočina. Jakým způsobem měla existence i zánik bývalých skláren v Antonínově Dole, v příměstské části obce Jihlava, dopad na obyvatele, zaměstnance a na krajinu, ve které se nachází. Práce se dotýká také fenoménu tzv. nemíst, která radikálním způsobem proměnila urbanismus města a jeho infrastrukturu, a přesto časem ztratila svoji původní funkci.
|
|
|
Dřevozpracující průmysl v Jihočeském kraji - různorodost v hodnocení rizik
SEDLÁČKOVÁ, Lucie
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou pracovního prostředí v dřevozpracujícím průmyslu a různorodostí hodnocení rizik s ním spojených jako jsou hluk, prach, vibrace, chemické látky, fyzická zátěž a pracovní poloha. V Jihočeském kraji je dřevozpracující průmysl regionální specificitou. V teoretické části hodnotím současný stav pracovního prostředí v provozech opracování dřeva a výroby dřevěných prvků na základě literárních údajů a platného právního rámce, který se váže k této problematice. Budou Podrobně rozvedeny oblasti související s provozy dřevovýroby. Problematiku řeším především ve vztahu k hygieně práce a pracovnímu lékařství. Praktická část se zabývá hodnocením faktorů pracovního prostředí ve třech společnostech, které provozují výrobu nábytku a řeziva. Pracovní prostředí je hodnoceno podle výsledků měření faktorů hluk, prach, chemické látky. Faktory fyzická zátěž a pracovní poloha hodnotím podle popisu pracovních operací, které vykonávají zaměstnanci v jednotlivých provozech. Ve výzkumu jsem zvolila metodiku sekundární analýzy dat. Pro výzkum byly stanoveny dva cíle a tři výzkumné otázky. Cíl 1: V práci budou stanoveny rizikové faktory práce u osob pracujících v dřevovýrobě. Cíl 2: V práci budou zhodnoceny návrhy na opatření zaměstnavatelů k ochraně zdraví pracovníků v jednotlivých provozech dřevovýroby. V1: Jsou v dřevovýrobě signifikantní rozdíly ve výskytu rizikových faktorů práce s ohledem za způsob zpracování dřeva a výrobků z něj? V2: Jsou signifikantní rozdíly v opatření k ochraně zdraví v dřevovýrobě podle způsobu zpracování dřeva a výrobků z něj? V3: Jakým způsobem ovlivňuje prach z tvrdých dřev technologii v dřevovýrobě a opatření k ochraně zdraví? Cíl 1 byl zvolen z důvodů výrazných rozdílů výskytů faktorů pracovního prostředí v jednotlivých firmách s ohledem na různé technologické postupy ve zpracování dřeva. Cíl 2 byl zvolen s ohledem na důležitost správně zvolených opatření k ochraně zdraví. Při neplnění povinností zaměstnavatele spojených s ochranou zdraví pracovníků mohou vznikat závažná a trvalá poškození zdraví.
|
|
|
Etnologické aspekty šumavského sklářství
Plichtová, Alice ; Dědovský, Daniel (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Práce reflektuje problematiku sklářství v Pošumaví od počátků řemeslné produkce ve druhé polovině 14. století až po osudy sklářského průmyslu ve druhé polovině 20. století. Zároveň poukazuje na současné postavení a možnosti sklářské výroby v regionu. Ústřední téma práce přitom tvoří lokální produkce podmaleb na skle, nabývající na významu v rámci lidové zbožnosti druhé poloviny 18. století. Toto období přitom koresponduje s největším rozkvětem pošumavského sklářství, kdy bylo v regionu soustředěno nejvíce skláren v rámci Evropy. Práce bude realizována nejen na základě literatury ale také terénním výzkumem a rozhovory se současnými malíři podmaleb na skle.
|
|
|
Zdravotní rizika v pracovním prostředí ve výrobě skla
VIKTOROVÁ, Jaroslava
Předmětem bakalářské práce je firma Stölzle Union s.r.o., která se zabývá výrobou hnědého obalového skla pro farmaceutický a potravinářský průmysl. Firma roku 2009 vyhořela, poté došlo k její rekonstrukci a modernizaci. V tomto průmyslovém odvětví se vyskytuje mnoho rizikových faktorů, zejména tepelná zátěž, zátěž hlukem, chemické látky, prašnost a další. Rizikové faktory pracovního prostředí mohou mít negativní dopad na zdraví, z tohoto důvodu má zaměstnavatel povinnost dodržovat právní předpisy a opatření k ochraně zdraví, vyplývající z obecně platných právních předpisů. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na objasnění témat od hodnocení zdravotních rizik, kategorizace práce, preventivních opatření, rizikových faktorů až po nemoci z povolání. Cílem práce bylo zjištění a porovnání faktorů pracovního prostředí před a po rekonstrukci sklárny, včetně posouzení návrhů opatření na ochranu zdraví pracovníků v pracovním prostředí sklárny. K dosažení cílů této práce jsem využila tyto výzkumné otázky: Jaké faktory se vyskytují v pracovním prostředí při výrobě skla? Jsou faktory správně zařazeny do kategorií? Došlo ke změnám v hodnocení rizik před a jsou v současné době realizována?, tyto otázky jsem zodpověděla v závěru. Faktory pracovního prostředí byly hodnoceny kvalitativně. Pro dosažení cílů bakalářské práce byla použita sekundární analýza dat, která čerpá ze studia protokolů z měření rizikových faktorů, studia odborné literatury, interních dokumentů společnosti, zákonů a vyhlášek. Stanovený cíl práce byl splněn. Faktory před a po rekonstrukci u pracovišť jsou shrnuty a porovnány v praktické části v přehledných tabulkách. Opatření k ochraně zdraví pracovníků jsou rovněž uvedeny v praktické části včetně návrhů na zlepšení. Bylo zjištěno, že faktory vyskytující se ve sklárně před vyhořením a po vyhoření jsou typické pro sklářský průmysl. Rekonstrukcí sklárny nedošlo k podstatným změnám ve výskytu a v hodnocení rizik v pracovním prostředí. Rozsáhlá modernizace sklárny po jejím vyhoření znamenala rozšíření výroby, avšak nebylo zjištěno, že došlo ke zvýšení rizik faktorů pracovního prostředí.
|
|
|
Hospodářská krize 1929-1934 a její dopad na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska
Bursová, Veronika ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Bareš, Jiří (oponent)
A B S T R A KT Diplomová práce analyzuje dopad hospodářské krize v letech 1929-1934 na jablonecké sklářství se zvláštním zřetelem na oblast Železnobrodska. Jednu z hlavních příčin úpadku československého sklářského průmyslu v první polovině 30. let tvořilo jeho exportní zaměření. Nejen z hlediska výroby a rafinace skla, ale také vývozu představovaly významné lokality Jablonecko a Železnobrodsko, které byly z tohoto důvodu hospodářskou krizí velmi silně zasaženy. Zhoršující se hospodářské podmínky na počátku 30. let vyústily v zesílených státních zásazích v průmyslu. Státní intervence se rozmohla i ve sklářské výrobě, tedy v jedné z nejvíce postižených průmyslových oblastí. Regulativní funkci v průmyslu plnily především kartely. Několik kartelových dohod mezi sebou v průběhu hospodářské krize uzavřely i jablonecké a železnobrodské sklářské firmy. Pro vytvoření uceleného pohledu na jabloneckou a železnobrodskou sklářskou produkci podává diplomová práce přehled jednotlivých typů výroby a rafinace skla. V souvislosti s tím je zde také kladen důraz na sociální postavení sklářských dělníků a na jejich vztahy se zaměstnavateli, které v období hospodářské krize určovaly právní předpisy vydané po vzniku Československé republiky, ve 20. letech a první polovině 30. let. Následuje rozbor vlivu hospodářské krize na...
|
|
|
Geografické aspekty transformace českého sklářství
KRÁL, Adam
Diplomová práce sleduje historický vývoj českého sklářství s důrazem na transformační období a počátek třetího tisíciletí. Před samotným popisem problematiky je analyzován stav současného světového sklářství z hlediska významných výrobců (EU,USA, Japonsko a Čína). Úvodní část obsahuje popis skla jako materiálu, výrobní proces a sklářské suroviny. Hlavní část práce představuje historický exkurz do českého sklářství a zhodnocení jeho vývoje od roku 1989 do roku 2013 s vystižením hlavních územních a strukturních změn ve sledovaném období. Součástí práce je nástin možného budoucího vývoje sklářství v ČR se zachycením aktuálních trendů a problémů, kterým současné české sklářství čelí.
|
host ::
RSS.